Hodný a zlý cholesterol. Jak to s ním doopravdy je?
Co je LDL a HDL cholesterol a jak ovlivňují vaše zdraví? ✔️ Vysvětlíme rozdíl mezi „špatným“ a „hodným“ cholesterolem, proč je důležitá jejich rovnováha a jaké hodnoty sledovat. Získáte také praktické tipy, jak cholesterolu předcházet úpravou stravy a životního stylu.
Zlý a hodný cholesterol – jeden škodí a druhý prospívá
Jaká je zhruba vaše představa o strašákovi, který nese název cholesterol? Valná část lidí si vybaví pouze tukové polštáře na svých stehnech či pneumatiky anebo prstence kolem pasu.
Ve skutečnosti je ovšem cholesterol unášen takzvaně krví na daných přenašečích, které se skládají zejména z tuků a také proteinů. Daní přenašeči také nesou název lipoproteiny. Pokusíme se vám v následujícím článku vysvětlit, které jsou ty vhodné a které naopak ty zlé.
LDL a HDL cholesterol
Cholesterol je látka, bez které se lidské tělo neobejde. Je součástí každé buněčné membrány, podílí se na tvorbě hormonů i vitaminu D. Přesto má cholesterol špatnou pověst – a právem, pokud ho je v krvi příliš, nebo pokud převládá ten „špatný“ typ. Právě zde se dostáváme ke klíčovému rozdělení na LDL a HDL cholesterol.
LDL cholesterol (low-density lipoprotein) je často označován jako „špatný“, protože ve vyšší koncentraci se ukládá na stěnách cév a přispívá ke vzniku aterosklerózy – zúžení a ztvrdnutí tepen, které zvyšuje riziko srdečního infarktu nebo mrtvice. Naproti tomu HDL cholesterol (high-density lipoprotein) má opačný efekt – pomáhá přebytečný cholesterol z cév odvádět zpět do jater, kde se rozkládá. Proto se mu přezdívá „hodný“ cholesterol.
Jenže realita není černobílá. Není důležité jen to, kolik cholesterolu v krvi máte, ale i v jakém poměru. Vysoké hodnoty HDL samy o sobě automaticky neznamenají, že jste v bezpečí, a nízké LDL nejsou vždy garancí zdravého srdce. V tomto článku se podíváme na to, jak LDL a HDL fungují, proč na nich tolik záleží a co můžete udělat pro to, aby jejich rovnováha pracovala ve váš prospěch.
Důležitý cholesterol pro tělo
Cholesterol je v každém případě nezbytně nutný pro správné fungování našeho organismu. Většinu cholesterolu si také náš organismus umí vyrobit zcela sám a tu druhou část naše tělo přijme z potravy. Je také součástí každé jednotlivé buňky v našem těle a je také nezbytnou stavební jednotkou našich mozkových buněk, nervů a také některých druhů hormonů.
Z tohoto důvodu je cholesterol pro náš organismus zcela nepostradatelný. Na druhou stranu ho ovšem v naší krvi nesmíme mít nadbytek.
LDL cholesterol se při velmi vysokých hladinách může nevhodně hromadit zejména na stěnách cév a tím pádem zvyšovat riziko onemocnění srdce, mezi které patří zejména srdeční infarkt.
Cholesterol je ovšem zcela podstatnou součástí všech našich buněk. Z tohoto důvodu je zapotřebí, aby k němu naše tělo mělo neustálý přístup. Je rovněž přenášen dvěma typy zmíněných lipoproteinů. Jedním se takzvaně dostává k buňkám a tím druhým zase ze samotných buněk do jater, která ho poté dále zpracovávají. Dva typy přenašečů potřebného cholesterolu jsou:
-
LDL – low density lipoprotein – tedy takzvané lipoproteinové částice, které mají velmi nízkou hustotu
- HDL – high density lipoprotein – tedy takzvané lipoproteinové částice, které mají naopak vysokou hustotu
HDL a LDL tedy v podstatě není pouze a jen cholesterol. Jsou to zejména částice, které jsou tvořené z tuků, bílkovin a také cholesterolu. Liší se zejména poměrem bílkovin a tuků a také především svou funkcí.
Množství obou typů cholesterolu lze velmi jednoduše změřit krevním testem.
Zaměřeno na cholesterol
LDL jsou lipoproteiny, které mají nízkou hodnotu a jsou velmi často nazývány zlým cholesterolem. Tato jejich velmi špatná pověst pramení zejména z toho, že tyto lipoproteiny přispívají k usazování tuků do stěn jednotlivých tepen v těle. Ukládáním tuku do těchto stěn cév následně vzniká takzvaný aterosklerotický plak a nemoc, kterou vyvolává se nazývá ateroskleróza, tedy kornatění tepen. Plaky zužují následný průsvit cév a tím pádem zvyšují také riziko srdečního infarktu či mozkové mrtvice.
Čím vyšší hladina LDL cholesterolu v naší krvi je, tím větší je riziko, že nás potká infarkt či mozková mrtvice. Za skutečně nebezpečnou hladinu se považuje zejména hladina, která překračuje 3 mmol/l. Pokud máte ve svém těle zároveň také vyšší hodnoty HDL cholesterolu, mohou danou situaci částečně dobře zvrátit. Ovšem neumí ji zcela odstranit. Riziko sníží pouze o třetinu či čtvrtinu. I přesto všechno lze ovšem říci, že zdravá hladina HDL v krvi by se měla pohybovat okolo 1,0 mmol/l. Takováto hladina umí dobře uchránit před riziky mrtvice či infarktu. Nízké hladiny ovšem naopak riziko různých srdečních chorob, zvyšují.
HDL – dobrý smeták na naše cévy
HDL cholesterolu se říká také hodný cholesterol. Čím je hladina tohoto cholesterolu v těle vyšší, tím je to lepší.
HDL částice totiž zpravidla fungují zejména jako dobří sběratelé odpadu v našem těle. Cestou krevním řečištěm seberou takřka vše, co jen mohou. Ceníme si jich tak především z toho důvodu, že jsou schopni vybírat také cholesterol ze zmíněných aterosklerotických plaků. HDL odnáší také různé zbytky LDL. Tím se tak přebytečný cholesterol dostane opět zpátky do našich jater.
-
Nízké hodnoty HDL v těle zvyšují pravděpodobnost, že onemocní naše srdce i cévy. Prokázaly to také četné studie.
- Vysoké hodnoty HDL v těle naopak mohou chránit naše tělo před mozkovou mrtvicí a také srdečním infarktem.
Triglyceridy – tuk, jako ho ještě neznáme
Takzvané triglyceridy jsou nejčastějším tukem, který se v našem těle nachází. Jedná se o velmi nepopulární prstence kolem pasu. Přebytečná energie z naší potravy se totiž skladuje právě v této formě, tedy ve formě triglyceridů. Triglyceridy jsou zejména společně s cholesterolem nedílnou součástí LDL cholesterolu. Vysoké hodnoty těchto triglyceridů společně pak s nízkými hodnotami HDL či vysokými hodnotami LDL cholesterolu, jsou velmi rizikové. Mrtvice či infarkt tak na sebe nemusí nechat příliš dlouho čekat.
Genetika je na vině pouze výjimečně
Existuje podstatně malá skupina lidí, kteří mají nějakou vrozenou poruchu látkové přeměny cholesterolu a jeho hladina v krvi je v jejich případě vysoká, i když drží například různé velmi přísné diety. Uvádí se, že zvýšeným cholesterolem trpí zhruba 70 % populace.
Velkou roli hraje také genetika, ovšem základem úpravy celkové hladiny tuků v krvi je pro valnou většinu z nás především správná životospráva. To znamená kvalitní strava, která je vyvážená, obsahuje dostatek vhodných tuků, vlákniny a podobně. K tomu všemu je třeba vzít na milost také dostatečný pohyb či jakoukoliv jinou fyzickou aktivitu.
Genetika je tak viníkem zvýšené hladiny cholesterolu pouze výjimečně. Za většinu totiž může zejména špatná životospráva jedince.
Co můžeme podniknout klidně ještě dnes?
Zdali neznáte svou hladinu cholesterolu v krvi, měli byste s tím, co možná nejdříve něco udělat. Mezi faktory, které totiž zvyšují pravděpodobnost, že máte o poznání zvýšenou hladinu cholesterolu ve vaší krvi, patří zejména dědičnost, cukrovka, obezita, stres, nadváha a také věk přes 40 let. Rovněž je také na vině váš jídelníček, kdy velké množství potravin, které jíte, je živočišného původu. Na vině je také malá pohybová aktivita a kouření či alkohol.
Od jakého věku je nutné řešit otázku týkající se cholesterolu?
Za své děti mají zejména zodpovědnost zejména jejich rodiče, kteří by měli dbát na to, co jejich děti skutečně jedí a jaké mají stravovací návyky. Měli by rovněž své děti motivovat k pohybu a dávat velký pozor na to, zda se v jejich rodině nevyskytuje nějaká genetická zátěž, která by pro jejich děti znamenala možný výskyt zvýšené hladiny cholesterolu v krvi. Měření cholesterolu u jinak zcela zdravých dětí probíhá v rámci preventivní prohlídky v pěti letech.
I v případě, že je na tom váš cholesterol dobře, měli byste začít dodržovat některé zásady zdravého životního stylu. Pokud je hladina celkového cholesterolu ve vaší krvi nad 5 mmol/l jedná se o zvýšenou hladinu. Pokud je nad 8 mmol/l, je zde velká pravděpodobnost, že onemocní vaše srdce, a tudíž je to hlavní signál k tomu, abyste začali s farmakologickou léčbou.
Kde si můžete nechat hladinu cholesterolu v krvi změřit?
Hladinu cholesterolu vám změří zejména váš praktický lékaře či existují také různé poradny, týkající se zdravého životního stylu, kde si rovněž můžete nechat hladinu cholesterolu ověřit. Na základě hodnot, které vám vyjdou s vámi lékař upraví vaše zvyklosti a životosprávu a zároveň dostanete celou řadu doporučení, jak byste se měli správně stravovat.
Proč je cholesterol tak nebezpečný?
Cholesterol patří mezi jeden z nejvíce rizikových faktorů v oblasti onemocnění srdce a cév. Daná onemocnění, mezi která patří zejména ischemická choroba, mrtvice či infarkt, způsobuje zhruba 50 % všech úmrtí v ČR. Denně si navíc tyto choroby vyžádají zhruba 160 lidských životů. Zvýšená hladina cholesterolu, kterou má v dnešní době bohužel až 70 % veškeré dospělé populace, je jedním z velmi rizikových faktorů zmíněných onemocnění.
Mezi další se řadí například obezita, diabetes mellitus (cukrovka), vysoký krevní tlak, kouření, špatné genetické dispozice a také špatné stravovací návyky včetně nedostatku pohybu. Veškeré tyto faktory, vyjma genetických dispozic, můžeme do značné míry ovlivnit. Pokud se budeme starat o své zdraví tak, jak bychom měli, máme svůj srdečně cévní systém zcela ve svých rukách.
Jak předcházet vysokému cholesterolu?
-
Omezte nasycené tuky a transmastné kyseliny
Jedním z hlavních viníků zvýšené hladiny LDL cholesterolu je nadměrná konzumace nasycených tuků (např. z tučného masa, uzenin, másla nebo plnotučných mléčných výrobků) a transmastných kyselin (často obsažených v průmyslově zpracovaných potravinách). Snažte se tyto tuky co nejvíce omezit a nahrazovat je zdravějšími tuky z rostlinných olejů, ořechů a ryb.
-
Zařaďte více vlákniny do jídelníčku
Rozpustná vláknina, kterou najdete např. v ovsu, luštěninách, ovoci a zelenině, pomáhá snižovat hladinu „špatného“ cholesterolu tím, že na sebe váže jeho část ve střevech a odvádí ho z těla. Zároveň podporuje zdravé trávení a přispívá k delšímu pocitu sytosti. Celkově existuje celá řada kvalitní doplňků stravy, které podporuji snížení hladiny či její udržení.
-
Hýbejte se pravidelně
Fyzická aktivita pomáhá zvyšovat hladinu „hodného“ HDL cholesterolu a zároveň snižovat LDL. Nemusíte hned trénovat na maraton – stačí svižná chůze, jízda na kole nebo plavání několikrát týdně. Doporučuje se alespoň 150 minut středně intenzivního pohybu týdně.
-
Omezte alkohol a přestaňte kouřit
Nadměrná konzumace alkoholu může negativně ovlivnit hladinu tuků v krvi. Kouření navíc snižuje HDL cholesterol a poškozuje cévy, čímž zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění. Pokud kouříte, přestat je jedno z nejlepších rozhodnutí pro vaše zdraví.
-
Udržujte si zdravou hmotnost
Nadváha a obezita jsou úzce spojeny se zvýšenou hladinou cholesterolu a dalších rizikových faktorů, jako je vysoký krevní tlak nebo cukrovka. I malý úbytek hmotnosti může přinést pozitivní změny – už 5–10 % snížení tělesné hmotnosti má prokazatelně příznivý vliv na hladinu tuků v krvi. Produkty na hubnutí se mohou hodit.
-
Pravidelně si nechte kontrolovat krevní tuky
Vysoký cholesterol většinou nemá žádné příznaky, takže bez krevního testu ho neodhalíte. Nechte si jednou za několik let udělat lipidový profil – zvláště pokud máte v rodině výskyt srdečních chorob, jste starší nebo máte další rizikové faktory. Včasná prevence je mnohem účinnější než pozdější léčba.
Cholesterol LDL a HDL