Druhy krevních skupin: znáte je všechny?
Málo kdo ví, jak moc nás a naše zdraví může ovlivnit krevní skupina. ✔️ Víte, kterou krevní skupinu máte vy?
Druhy krevních skupin
Krevních skupin je hned několik, mezi univerzální dárce se řadí osoby s krevní skupinou 0. Pokud má vaše krev skupinu AB tak máte štěstí, protože jste univerzální příjemce, můžete tedy dostat jakoukoli krevní skupinu při transfuzi. Krevní skupina je zásadní zejména při operacích, ale například i během těhotenství.
Krev má mnoho důležitých funkcí v lidském těle. Odvádí zplodiny metabolismu nebo zásobuje tělesné tkáně kyslíkem a živinami. Podstatná je také srážlivost krve, která má důležitý vliv na obranný mechanismus těla.
Čtyři hlavní krevní skupiny
Krevní skupina se stanovuje podle antigenu na membráně červených krvinek. V dnešní době existuje asi okolo 30 systémů krevních skupin. Mezi nejznámější patří právě systém AB0.
Existují čtyři hlavní krevní skupiny:
- skupina A
- skupina B
- skupina AB
- skupina 0
To jakou budeme mít krevní skupinu je dědičná záležitost. Podstatný je i Rh faktor, ten je negativní nebo pozitivní. Osoby s negativním Rh faktorem nesmí dostat pozitivní krev. Osoby s Rh+ mají tu výhodu, protože mohou dostat krev jak s negativním, tak s pozitivním Rh faktorem. Častěji se vyskytuje pozitivní Rh faktor.
Krevních skupin je ale mnohem více, protože existují i další podtypy. Osoby, které mají skupinu 0, mohou darovat krev všem, jedná se o tzv. univerzální dárce, ale mohou přijmout pouze stejnou skupiny, tedy opět skupinu 0. Jedinci mající skupinu AB mají velkou výhodu, protože mohou přijmout jakoukoli krevní skupinu, jde o univerzální příjemce.
Mezi nejčastější krevní skupinu ve světě patří skupina A, tu má asi 42 % populace. Na druhém místě je skupina 0, kterou má asi 32 % osob. Následuje 18 % lidí se skupinou B, nejvzácnější je krev skupiny AB, tu má na celém světě asi 8 % jedinců. Česká republika odpovídá celosvětovému trendu, takže převažuje skupina A, na druhém místě je 0.
Při transfuzi je důležitý správný typ krve
Pokud vás například čeká operace, je znalost krevní skupiny nutná. Krevní skupina se zjišťuje při předoperačním vyšetření. Krevní skupina je důležité pochopitelně i u pacientů, kteří jsou zraněni, a jejich stav si vyžaduje okamžitou krevní transfuzi.
V případě, že by pacient dostal jinou krevní skupinu, došlo by k imunitní reakci organismu, ta by způsobila rozpad červených krvinek. Tím by nastalo selhání orgánů a v krajním případě i smrt. Transfuze se správnou krevní skupinou pacientovi mnohdy zachrání život.
Zdravotníci musí vaši krevní skupinu ověřit
Pokud utrpíte nějaké vážné zranění, které si bude vyžadovat převoz do nemocnice, operaci a krevní transfuzi, lékaři musí ověřit vaši krevní skupinu. I kdybyste krevní skupinu měli například potvrzenou ve vašich dokladech, zdravotníci mají ze zákona povinnost provést ověření krevní skupiny. Takže se nemůže stát, že byste omylem dostali krev jiné skupiny.
Kdy je nutná transfuze?
Pokud jde o plánovaný zákrok, lze využít tzv. autotransfuzi. Pacientovi se odebere vlastní krev v rámci předoperační přípravy, vše samozřejmě probíhá s dostatečným předstihem, aby se vše stihlo. Ale ne vždy je na něco takového čas.
- Ztráta krve – zranění, akutní operace, nároční porod, popáleninový nebo hemoragický šok,
- Krevní onemocnění – trombocytopenie, hemofilie, anémie,
- Otrava oxidem uhelnatým,
- Chronické nemoci jater či ledvin,
- Nádorová onemocnění,
Jak se krevní skupina zjišťuje?
V případě, že je potřeba rychle zjistit krevní skupinu, používá se sangvitest. Jedná se o kartičku, na které se promíchá speciální sérum s krví. V závislosti na tom, jak se tyto látky vysráží lze určit krevní skupinu.
Darování krve
V případě, že jste zdraví, a splňujete všechny potřebné požadavky, můžete se stát dárcem krve. Díky tomu můžete někomu zachránit život.
Těhotenství a krevní skupina
I během těhotenství je krevní skupina důležitá. Jestliže má nastávající maminka Rh negativní faktor a tatínek Rh pozitivní, mohou nastat komplikace, pokud dítě zdědí Rh pozitivní faktor po otci. Tato situace může nastat pouze u druhého těhotenství. U dítěte se projeví tzv. imunitní hemolytická anemie, jde o nemoc, při které se netvoří dostatek červených krvinek. V tomto případě je nutné podávat těhotné ženě protilátky, díky kterým se onemocnění zabrání.
Tato situace může nastat pouze, pokud se jedná o druhé těhotenství. V průběhu prvního těhotenství krvinky dítěte neprocházejí skrz placentu do krevního oběhu maminky a naopak. Zjednodušeně řečeno, by se dalo říci, že krvinky se nepromíchají ve společném oběhu. Může k tomu dojít při porodu, kdy se krvinky dítěte dostanou do krevního oběhu maminky.
Dědičnost a krevní skupina
Krevní skupina je dědičná – získáváme ji po rodičích. Dítě přejímá polovinu genetické výbavy od každého z rodičů. Takže krevní skupina je tvořena genetickou výbavou obou rodičů. Skupinu ovlivňuje to, který rodičovský gen je silnější.
Charakteristické rysy krevních skupin
Některé konkrétní nemoci se více vyskytují u lidí s konkrétní krevní skupinou.
-
Skupina 0 – častěji dochází k vředovému onemocnění žaludku a dvanáctníku, naopak méně dochází k onemocnění rakovinou žaludku. Dále se více vyskytují potíže se štítnou žlázou, alergie či zvýšená krvácivost.
-
Skupina A – častěji se objevuje karcinom tlustého střeva, rekta, vaječníků a dělohy. Více se také vyskytuje cukrovka, anémie či nemoci jater.
-
Skupina B – více se můžeme setkat s astmatem, cukrovkou, roztroušenou sklerózou či problémy s imunitním systémem.
- Skupina AB – u této skupiny se více objevují nádory slinných žláz, cukrovka či chronická leukémie. Dále problémy s imunitním systémem, sklony k nemocím srdce, rakovině či anémii.
Krevní skupina a stravování
V 80. letech 20. století se objevila teorie, podle které se lidé měli stravovat na základě svoji krevní skupiny. S touto teorií přišel lékař Peter d'Adamo. Teorie se zakládala na tom, že každá krevní skupina má jiný metabolismus a tím pádem jinak zpracovává potraviny. Byl sestaven seznam vhodných, nevhodných a neutrálních potravin, které by lidé měli konzumovat na základě toho, k jaké krevní skupině patří. Teorie má pochopitelně zastánce, ale i odpůrce, je tedy na každém, zda jí věří, nebo ne.
Druhy krevních skupin