Varovné příznaky Alzheimerovy nemoci. Které to jsou?

• Do ČR podle ceny
  
• Do ČR podle rychlosti
  
• Do zahraničí podle ceny
  
• Do zahaničí podle rychlosti
  

Poznejte včasné příznaky Alzheimerovy choroby. ✔️ Zjistěte, jaké varovné signály nepřehlížet a kdy vyhledat odbornou pomoc.

 

Alzheimer - znáte se?

Alzheimerova choroba je progresivní neurodegenerativní onemocnění mozku, které způsobuje pozvolnou ztrátu paměti, narušení myšlení, úsudku i schopnosti vykonávat běžné denní činnosti. Nejčastěji postihuje osoby starší 65 let, ale může se objevit i v mladším věku. Nemoc je nejrozšířenější formou demence a představuje závažný zdravotní, společenský i ekonomický problém současnosti.

Příznaky se rozvíjejí postupně. Zpočátku může jít jen o zapomínání jmen nebo nedávných událostí, ale postupně dochází k hlubším poruchám orientace, jazyka, rozhodování a nakonec i ke ztrátě schopnosti postarat se o sebe. V pokročilých stádiích se nemocní nepoznávají s rodinou, mají problémy s chůzí, stravováním nebo inkontinencí. Alzheimerova choroba nakonec vede ke smrti, obvykle v důsledku komplikací, jako je zápal plic nebo celkové oslabení organismu.

Přesná příčina vzniku Alzheimerovy choroby není dosud plně objasněna. Významnou roli ale hraje hromadění abnormálních bílkovin v mozku – beta-amyloidu a tau bílkoviny – které narušují komunikaci mezi nervovými buňkami a vedou k jejich odumírání. Kromě biologických faktorů se uvažuje také o vlivu genetiky, zánětlivých procesů, cévních onemocnění a životního stylu. Mezi rizikové faktory patří věk, nízká úroveň vzdělání, kouření, obezita, cukrovka či vysoký krevní tlak.

Historie nemoci sahá do počátku 20. století. V roce 1906 německý lékař Alois Alzheimer popsal případ své pacientky Auguste Deter, u které pozoroval neobvyklé chování, ztrátu paměti a zmatenost. Po její smrti provedl pitvu mozku a objevil typické změny, které jsou dnes považovány za charakteristické pro tuto nemoc. Jeho zjištění se stala základem pro další výzkum, a od té doby nese choroba jeho jméno.

Navzdory rozsáhlému výzkumu zatím neexistuje lék, který by Alzheimerovu chorobu dokázal vyléčit nebo zastavit. Dostupná léčba může jen zmírnit některé příznaky a zpomalit postup onemocnění. V posledních letech však vědecký pokrok přinesl nové naděje, zejména v oblasti biologické léčby a včasné diagnostiky pomocí zobrazovacích metod a biomarkerů v mozkomíšním moku nebo krvi.

Péče o pacienta s Alzheimerovou chorobou je velmi náročná – fyzicky, psychicky i finančně. Zásadní roli hrají rodinní příslušníci, kteří často musí přizpůsobit svůj život potřebám nemocného. Proto je důležité posilovat osvětu, podporovat pečující osoby a rozvíjet dostupné sociální a zdravotní služby, které jim mohou pomoci.

Jelikož počet pacientů celosvětově neustále roste, je nutné klást větší důraz na prevenci. Zdravý životní styl, duševní aktivita, dostatek pohybu a kontrola rizikových faktorů mohou významně přispět ke snížení pravděpodobnosti vzniku této nemoci. I když Alzheimerova choroba zůstává velkou výzvou moderní medicíny, vědecká i společenská snaha o její pochopení a zvládnutí nikdy nebyla silnější než dnes.

Příčiny Alzheimerovy choroby

1. Věkem podmíněné změny mozku
   Největším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Pravděpodobnost onemocnění se výrazně zvyšuje po 65. roce života. Stárnutí samo o sobě přináší změny v mozku – zpomalení metabolismu, pokles neurotransmiterů a zhoršenou regeneraci buněk. U některých lidí tyto změny vyústí v patologický proces, který vede k rozvoji Alzheimerovy choroby.
   
   
2. Genetická predispozice
   Genetika hraje významnou roli, zejména u pacientů, kteří onemocní v mladším věku. Mutace v genech jako APP, PSEN1 nebo PSEN2 jsou vzácné, ale způsobují dědičné formy Alzheimerovy choroby s velmi raným nástupem. U běžnější pozdní formy nemoci zvyšuje riziko například přítomnost alely APOE ε4. Dědičnost ale neznamená jistotu onemocnění – ovlivňuje pouze pravděpodobnost.

3. Poruchy metabolismu bílkovin v mozku
   Alzheimerovu chorobu charakterizuje hromadění dvou klíčových bílkovin: beta-amyloidu a tau proteinu. Beta-amyloid se ukládá mimo nervové buňky ve formě plaků, které narušují komunikaci mezi neurony. Tau protein se hromadí uvnitř neuronů a tvoří tzv. neurofibrilární klubka, která brání správné funkci buněk. Tento proces vede k postupnému odumírání nervových buněk a atrofii mozku.

4. Cévní onemocnění a zhoršené prokrvení mozku
   Stav cév ovlivňuje zdraví mozku. Lidé s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, zvýšenou hladinou cholesterolu nebo po prodělané mrtvici mají vyšší riziko vzniku Alzheimerovy choroby. Cévní problémy snižují přísun kyslíku a živin do mozkové tkáně, čímž urychlují degenerativní procesy.

5. Chronický zánět a imunitní dysfunkce
   V posledních letech se ukazuje, že zánětlivé procesy v mozku hrají důležitou roli v rozvoji nemoci. Imunitní buňky mozku (mikroglie) se snaží reagovat na nahromaděný beta-amyloid, ale jejich činnost může být neefektivní nebo přehnaná, což dále poškozuje nervové buňky. Chronický zánět se tak stává dalším faktorem přispívajícím k neurodegeneraci.

6. Životní styl a prostředí
   Životní styl má zásadní dopad na zdraví mozku. Nedostatek fyzické aktivity, špatná strava, kouření, nadměrná konzumace alkoholu a izolace mohou zvýšit riziko rozvoje Alzheimerovy choroby. Naopak aktivní způsob života, duševní stimulace, kvalitní spánek a sociální kontakt mají ochranný efekt.

7. Psychické zdraví a kognitivní rezervy
   Deprese, chronický stres a úzkosti jsou také spojovány s vyšším rizikem Alzheimerovy choroby. Důležitý je i pojem „kognitivní rezervy“ – lidé s vyšším vzděláním, náročným povoláním nebo aktivním intelektuálním životem mívají odolnější mozek vůči degenerativním změnám. I když se u nich nemoc projeví, dochází k tomu zpravidla později.

Varovné příznaky Alzheimerovy nemoci

Alzheimerova nemoc se řadí mezi degenerativní onemocnění mozku, jehož zapříčiněním dochází k úbytku mozkových buněk a postupné ztrátě jejich funkce. Jelikož se jedná o onemocnění, které se do lidských životů přikrádá opravdu tiše a nenápadně, právem se označuje jako strašák moderní civilizace. Tomu nepřispívá ani fakt, že Alzheimerova choroba se prozatím nedá léčit. Není ale potřeba hned házet flintu do žita. Tato nemoc sice nemá svůj lék, ale při včasném odhalení jejích příznaků a vhodně zvolené léčbě, lze zmírnit její pokrok. Je dobré znát některé z jejích varovných signálů v případě, že byste s Alzheimerem v budoucnu někdy setkali. Přinášíme vám tedy seznam některých z nich.

• Ztráta paměti
  

Každý z nás občas zapomíná, byť se jedná i o důležité dny, které se týkají našich nejbližších. U Alzheimerovy nemoci je tomu ale trochu jinak. Člověk, který trpí Alzheimerovou chorobou zapomíná o něco častěji a nevzpomene si ani později. Lidé s např. potřebují ony informace neustále opakovat, protože již nejsou schopni udržet je v mysli. Ve fázi, kdy už se zapomíná rozmáhá opravdu hodně, pacienti uplatní pomůcky jako jsou deníky, diáře či nahrávky. To jim alespoň z části zajistí, že danou věc nezapomenou. Tento signál je typický pro rané stadium nemoci.

• Problémy s plněním základních úkolů
  

S problematikou zapomíná se pojí i tento bod. Člověk, který je postižen Alzheimerovou chorobou, je málokdy schopen vykonávat či dokončit běžné úkoly. Může se jednat o práci v domácnosti nebo úkoly v zaměstnání. Může se to týkat i zaběhnutých věcí jako je třeba vaření. Osoba s Alzheimerovou chorobou dokáže připraví jídlo, ale následně ho už nemusí přinést na stůl (v důsledku zapomenutí). V horším případě už si člověk ani nepamatuje, že něco v kuchyni připravoval.

• Dezorientace – kde jsem, a kolik je?
  

Opět podobná situace jako v předchozím bodu. Každému zdravému člověku se někdy stalo, že byl natolik zmaten, že zkrátka nevěděl, co je dnes za den. A co dělal včera a předvčírem. U lidí s Alzheimerovou nemocí je to ale trochu jinak. Nejen, že ztrácejí přehled o datech a o čase (a to velmi často), ale také mohou zapomenout, kde se vlastně aktuálně nachází, jak se tam dostali a proč tam vlastně jsou.

• Mluva a psaní již není, co dřív
  

Osoby postiženy Alzheimerovou chorobou mají čím dál větší problémy s řečí. Samozřejmě – každý může zapomenout nebo zažít ono „já to vím, mám to na jazyku!“. Ovšem u Alzheimerovy choroby může dělat člověku problém krom nalezení správného slova, i jeho vhodné použití ve větách. Byť by se nejednalo o nic složitého. V tomto případě pak může docházet k tomu, že vyslovená věta nebude ani zdaleka dávat smysl.

Objevuje se i problém s běžným konverzováním. Může docházet k obtížnějšímu lovení slov v paměti či úplném zastavování se v běhu probíhající konverzace. Pacientům se také zužuje slovní zásoba.

• Racionální úsudek
  

Dalším varovným signálem, který lze vyčíst z chování blízké osoby, je pozvolný úpadek jeho racionálního úsudku. Věci, které jsou pro zdravého člověka na prvním místě, se pořád tak nějak vyskytují v živé paměti. Neupouští od nich ani na vteřinu. U Alzheimerovy choroby tomu tak ale není. Pacienti zapomínají i na tyto životně důležité věci. Např. rozhodování v rámci financí. Nemocný člověk je schopen utratit své těžce spořené peníze za banální věci. Krom peněz se tento problém může týkat např. i základní hygieny.

• Laxnost, nechuť, ztráta zájmu
  

Každému z nás se jistě někdy přihodilo, že se mu do běžného vykonávání věcí zkrátka nechtělo. Byli jsme příliš unavení, anebo zkrátka nebyl „ten den“. Člověk s Alzheimerovou nemocí ale může propadat naprosté pasivitě a nechuti. Ztrácí zájem o cokoliv, co je v jeho okolí a stává se tak opravdu velkým oříškem pro své blízké. Takového člověka je totiž velmi náročné nějak zabavit.

• Změna osobnosti
  

Lidé trpící Alzheimerovou chorobou prochází v jistém momentu velkou změnou. Změnou nálad a osobnosti. Člověk už není to, co býval dřív. Stává se více zmateným, podezřívavým vůči lidem ve svém okolí. Někdy bývá až agresivní, trpí úzkostmi a strachem. Nebo může náhle a nečekaně propuknout v pláč či podlehnout hněvu. Je důležité proto dbát na udržování stálé komfortní zóny, protože kde jaká změna může člověka s Alzheimerovou chorobou vyvést z míry.

• Neschopnost abstraktního myšlení
  

Alzheimerova choroba může ovlivnit také schopnost abstraktního myšlení. Člověk si v běžném životě občas potřebuje představit něco, co nemůže právě v daný moment vidět. S Alzheimerovou nemocí tato schopnost téměř mizí.

Někdy se s Alzheimerem pojí problémy se zrakem, což bývá také jedním z projevů nemoci. Může nastat problém při čtení, s posuzováním vzdáleností – což je problém např. při řízení auta nebo běžné chůzi, nebo třeba určením barvy nebo kontrastu.

• Odchod z kolektivu
  

Toto je příznak, který se pojí spíše již s konečnými fázemi onemocnění. Pacienti s Alzheimerem velmi často opouštějí kolektivy, ve kterých se ve svém životě dříve pohybovali. Může se jednat o pracovní místo, kolektiv spojený s trávením volného času atd. Mimo to se člověk naprosto distancuje ze společenského života, byť se mohlo jednat o osoby, které měl velmi rád. Vzhledem ke změnám osobnosti, kterými pacienti prochází, je opravdu obtížné se ve skupinách udržet a prožívat plnohodnotný život stejně jako ostatní. 

Insert comment

Login

Email ( email is not published )

Your comment   ( Photos can be inserted after the sending of the message. )

Enter the code

  Souhlasím se zpracováním osobních údajů v rámci diskuzního fóra   More information